Každý z nás má ve své rodině nebo okolí někoho, kdo potřebuje pomoc, protože z důvodu vysokého věku, zdravotního nebo mentálního handicapu se o sebe nemůže postarat sám, nebo za pomoci své rodiny.
Naopak kolem nás žije spousta lidí, kteří by mohli pracovat, ale nechtějí, spoléhají se na sociální dávky a nezřídka vychovávají i další generaci, která po vzoru rodičů zneužívá sociální systém.
Nezastupitelnou roli při pomoci lidem, kteří se ne vlastní vinou dostali do nepříznivé sociální situace, mají neziskové organizace, působící zejména v terénních a ambulantních sociálních službách.
Pomáhají rodičům dětí s mentálním či zdravotním handicapem nebo s poruchou autistického spektra v každodenní psychicky i časově náročné péči o jejich děti, poskytnou jim účinně a včas potřebné informace o tom, kam se mají obrátit a kdo jim může pomoci. Dospělým lidem s handicapem pomáhají žít životem, srovnatelným s jejich vrstevníky. Seniorům, kteří se již o sebe nedokáží sami postarat, pomáhají v každodenní péči o vlastní osobu a umožňují jim žít v přirozeném prostředí, na které byli zvyklí celý život.
Z vlastní praxe vím, jak je tato pomoc důležitá.
V dnešní době útočí někteří politici na nestátní neziskové organizace, které ale často nahrazují roli státu, mzdy jejich pracovníků jsou hluboko pod celostátním průměrem a např. náklady na terénní a ambulantní péči jsou mnohem nižší než náklady na celoroční pobytová zařízení.
Role organizací, působících v sociálních službách je pro osoby v nepříznivé finanční situaci nezastupitelná, proto máme ve svém volebním programu zachovat jejich financování alespoň v současné výši.